Mikrovlnné senzory, na rozdíl od senzorů PIR, aktivně vysílají vysokofrekvenční signál do střeženého prostředí. Senzory následně analyzují a monitorují signál odražený od objektů v prostředí a změny v odrážených vlnách interpretují jako změny frekvence. Na základě tohoto jevu, známého též jako tzv. Dopplerův efekt, dokáží mikrovlnní senzory vyhodnotit i ty nejmenší změny v prostředí a identifikovat jakýkoli nežádoucí pohyb.
Mikrovlnní senzory, také známé jako senzory radarové, se vyznačují vysokou citlivostí a jsou schopny detekovat i velmi malé pohyby s neuvěřitelnou přesností. Mají podstatně větší dosah a pokrytí než senzory PIR a díky principu vysílání vysokofrekvenčních vln umožňují detekci i skrze tenké vrstvy materiálu jako jsou sklo, dřevo, sádrokartón, či dokonce tenké zdi.
Nevýhodou implementace tohoto prvku elektrického zabezpečovacího systému je poněkud větší spotřeba energie a vyšší cena technologie což se negativně projevuje i na nákladech na pořízení a provoz. Díky vysoké citlivosti jsou také náchylnější na výskyt falešných poplachů kvůli pohybům v přilehlých, nestřežených místnostech, a proto je vhodné je využít především ve velkých halových, či skladových místnostech, kde je potřeba pokrýt rozsáhlou plochu.
V případě zastřežení prostoru s vyšší úrovní požadovaného zabezpečení, je možné využít tzv. kombinované senzory pohybu, které pro zvýšení přesnosti a snížení rizika falešných poplachů kombinují mikrovlnní senzory se senzory PIR.
